Zamilovaný pár

Jak to kluci s námi nemají jednoduché

Únor 15, 2019Šárka

Zkouškové období nám úspěšně skončilo, a tak jsme se s Ondrou vydali zase domů na západ. Před námi skoro měsíc volna. Já jsem za ten měsíc nestihla napsat skoro žádný článek na blog, jsem to ale ostuda. Ovšem momentálně jsem se zaměřovala na získání zkušeností do mého portfolia, takže jsem nad texty seděla až až. Na blog mi pak už moc nezbývala energie. Vlastně zbytek té energie mi zbylo na přecházení na WordPress a až v této aktivitě jsem svou energii vyčerpala. O tom vám ale napíši až v příštím článku. Je to totiž dlouhé vyprávění. 🙂

Jelikož ze mě konečně opadl všechen stres a věřte mi, že toho stresu bylo hodně, objevil se jeden zvláštní den. Byl to asi druhý týden volna a já vstala s divnou náladou. Sama jsem nevěděla, proč mám špatnou náladu a co mi ji způsobilo. Rozhodně to nebylo tím, že bych se špatně vyspala, právě naopak, vyspala jsem se skvěle. Ondra už při snídani vypozoroval, že dnes to nebude můj usměvavý den, a tak se ke mně choval trochu opatrně. Až teď mi ale dochází, že na mě spadl všechen ten předchozí stres a musela jsem ho ze sebe nějak dostat. Nestačilo, že jsem si v průběhu zkouškovém zničila žaludek, protože jsem opět nic nejedla. Momentálně jsem to všechno ze sebe musela dostat pláčem. To ale předbíhám.

Ležela jsem na gauči, deprese, naštvanost. Přepínala jsem kanály v televizi a všechen ten obsah mě štval. Najednou se objevil pláč, z ničeho nic. Ondra si ke mně lehl a utěšoval mě, následně se díky tomu objevil hysterický pláč. Ondra začal mít strach, co se děje. Po mé odpovědi, že nic, mě začal trochu rozesmívat, abych furt jen nebrečela. Ovšem v ten moment se to ještě zhoršilo. Smích se střídal s pláčem, smála jsem se a u toho jsem brečela. Následně při brečení jsem se začala smát sama sobě, jak jsem vtipná. Pak jsem se zadívala na Ondru a začala jsem znovu brečet, jak je na mě hodnej. Ten se mi začal smát, následně jsem se začala smát i já. Ovšem v ten moment začali v televizi dávat smutnou písničku a já se slovy “ta je hrozně hezká” začala brečet znovu. Kdy tenhle kolotoč skončil, to už si bohužel nepamatuji. Jen vím, že měl ze mě Ondra hroznou srandu, ale já tento stav nedokázala zastavit, prost to nešlo. Ale musím uznat, že to bylo opravdu vtipné. 😀

A tak si při vzpomínce na tuto situaci říkám, jak to s námi kluci nemají jednoduché. Z ničeho nic nás přepadnou tyto zvláštní stavy a to ani nemusí být PMS! Nakonec si s námi ale kluci poradí a snaží se nám ten den zpříjemnit. Starají se o nás, nechají nás vybrečet na rameni, vydrží i naše nálady, kdy jsme na ně zlí a štvou nás, ale nakonec nám neustále ukazují to, jak moc nás milují. Je to krásný a nevyměnila bych to za nic.

A na závěr mi opět nezbývá nic jiného, než zase Ondrovi poděkovat za to, že mě nikdy neopustil, i když jsem byla na něho zlá, nebo jsem na něho nemluvila. Že tu se mnou zůstane, i když hystericky pláču na gauči a ani jeden nevíme proč. Děkuju. 🙂

Komentáře (13)

  • Aleš Otava

    Únor 15, 2019 at 11:37

    Panečku, to je zajímavý příběh! 🙂 Jojo, máme to s vámi těžké, ale řekl bych, že to za to stojí. 🙂

  • Torilinka

    Únor 15, 2019 at 15:33

    Úplne som sa v tom našla 😀 mám veľmi podobné stavy.

    1. Šárka

      Únor 15, 2019 at 16:16

      To jsem ráda, že v tom nejsem sama. 😀 🙂

  • excessivemind

    Únor 15, 2019 at 20:39

    Noo, tak tedy nic takového jsem neprožila, docela jsem koukala, jak člověka může stres rozhodit. 😀 Ale ano, taky občas mám po delším stresovém období takové breakdowns, k tomu všemu mi často jen tak přepne a nemám náladu na nikoho a s nikým nemluvím, taková nálada se sice neodráží v tom, že bych jednala s milým nějak zle, ale pozná to a také podporuje. A za to můžeme být vděčné. 🙂

    1. Šárka

      Únor 16, 2019 at 19:22

      Tak v tom, že nemáš náladu na nikoho a s nikým nechceš mluvit, se také vidím. 😀

  • Lucka Stefani

    Únor 15, 2019 at 22:11

    Ty pocity znám, je důležité mít někoho, kdo při Tobě stojí! Máš velké štěstí 🙂

    1. Šárka

      Únor 16, 2019 at 19:20

      Popravdě jsem se bála, že takové pocity mám jen já. 😀 Ale máš pravdu, je důležité mít někoho, kdo tě utěší a nebude tě za to odsuzovat. 🙂

  • Canli

    Únor 17, 2019 at 19:34

    Super příběh, jsem ráda, že v tom nejsem sama! 😀 díky, že jsi se o to podělila! 🙂

    1. Šárka

      Únor 18, 2019 at 19:18

      Já děkuju, že v tom nejsem sama. 😀 🙂

  • Špekoun

    Únor 17, 2019 at 22:44

    Krásně ze života 🙂 Když to chlapa nerozhodí, pak je vyhráno :-))

    1. Šárka

      Únor 18, 2019 at 19:18

      Přesně tak! 🙂

  • Mariana ARI Drobná

    Květen 15, 2019 at 11:37

    Tak musím říct, že tady jsem se našla. Nejenom ohledně toho nejedení ve stresu ze kterého je tak akorát rozhozené zažívání, ale i v měnění nálad. Takovou situaci kterou popisuješ mám čas od času taky (naštěstí opravdu jen čas od času) a musím říct, že přítel to zvládá dost podobně jako ten tvůj – velmi statečně. Opravdu to s námi mnohdy nemívají lehké, ale co si budeme… však oni jsou čas od času na zabití…ale jak píšeš: “Starají se o nás, nechají nás vybrečet na rameni, vydrží i naše nálady, kdy jsme na ně zlí a štvou nás, ale nakonec nám neustále ukazují to, jak moc nás milují.” A proto a pro ně samé je milujeme taky. ♥

    1. Šárka

      Květen 22, 2019 at 18:22

      Děkuji za krásný komentář. 🙂

Okomentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Předchozí článek

Tom Odell

Koncert Toma Odella

Leden 28, 2019

Další článek

notebook

Projekt: Inspirující lidé, kteří si zaslouží pozornost

Únor 19, 2019