WOODNOTE

Dostala se mi do rukou zajímavá kniha od české autorky Molly Crow. Naše spolupráce mě velmi potěšila, protože moc ráda podpořím české autory. Navíc jsem byla zvědavá, jak mě tato kniha zaujme, jelikož se jednalo o žánr, který jsem dlouho nečetla, protože se v poslední době zaměřuji na motivační knihy nebo knihy, které vám do života něčím přispějí. Pojďme se podívat v krátkosti na obsah. Proč v krátkosti? Protože bych vám nerada prozradila všechny detaily knihy. Chtěla bych, abyste z knihy byli překvapení tak, jako já.

„Byl to už téměř rok, co se mi podařilo uniknout z rodinného hnízda do vlastního bytu. Přesto se mi samota ještě neomrzela. Nejspíš za to mohla skutečnost, že jsem podvědomě věděla, že bych se na ně neměla příliš vázat.“

Hlavní hrdinkou knihy je Sally, která je na první pohled obyčejná dívka. Ovšem tato obyčejná dívka má ale velké tajemství, které nemůže nikomu sdělit, je totiž element ohně. Díky tomuto daru prožila několik životů, ve kterých měla za úkol vyhubit lidstvo. Proč? Protože lidé zemi ničí, jsou jako paraziti, a právě ona a její další tři sestry (element země, vzduchu a vody) měli této zemi od nich pomoci. Sally byla v minulosti původcem několika velkých požárů, při kterých zahynulo mnoho lidí. Tento život se ji ale přestal líbit, a tak se rozhodla, že při tomto současném životě nikomu neublíží a bude se stranit lidem. Tohle poslední pravidlo by dodržela, kdyby se do jejího života nepřipletl milý kluk Brian. Díky němu začala cítit něco, co za celé své životy ještě necítila. Připustila si ho k tělu jako nikoho jiného a co víc, prozradila mu své tajemství, které o ní nikdo nikdy nevěděl. Jak Brian reagoval? Byl by schopen Sally opustit?

„Už ze zvyku jsem se hned vedle vchodu opřela zády o zeď a strčila si mezi rty cigaretu. Prst, který jsem použila jako zapalovač, jsem automaticky zakryla druhou rukou, takže by to pro náhodného pozorovatele vypadalo, že si chráním plamínek ze zapalovače před sfouknutím větrem.“

Sally byla vcelku zvláštní postava. Ze začátku se přiznám, že mě hrozně štvala, protože už mě unavovala tím, jak moc Briana chtěla, ale zároveň si ho nechtěla pustit k tělu. Vždy jsem si říkala: "Sakra, tak už mu dej šanci!". Joo, kdybych věděla, co nás čeká na konci knihy, rozhodně bych už říkala něco jiného. Brian, to je totiž jedno velké překvapení. A já byla taky pěkně naštvaná.

„V klidu jsem dopíjela svou kávu a pozorovala, jak pravidelně oddychuje. Tvář měl uvolněnou.“

Kniha mě zaujala hned na prvních stránkách. Samotnou mě to překvapilo, ale nemohla jsem přestat číst. Očekávala jsem fantasy, ale překvapivě se jednalo o love story s prvky fantasy. A abych řekla pravdu, na mě vždy love story fungovalo. Asi jsem klasická knihomolka. :)
Čtení jsem si moc užila, kniha byla skvělá. Zhltla jsem ji za jeden den a byla to po dlouhé době příjemná změna. Rozhodně doporučuji všem. A jestli si říkáte, že vás knihy od českých autorů moc nebaví, tak mi věřte, že tato vás bavit bude.

Moc děkuji autorce za poskytnutí výtisku.

█ Nejlevnější verzi knihy naleznete zde.

No komentářů

Soutěž Czech Blog Awards se letos vytratila bůhví kam. Objevila se zde novinka a to Czech Social Awards. Soutěž byla několik měsíců prezentována. Jakmile se otevřelo nominování, těšila jsem se, že nominuji své oblíbené blogerky. Bohužel na mě vyskočilo upozornění, že mé zvolené blogy nemají nad 10 tisíc sledovatelů, tudíž je nemůžu nominovat. Což mě velmi zaskočilo, protože Czech Blog Awards byla výjimečná právě tím, že jsem zde objevila mnoho nových blogerů, kteří ještě neměli tolik fanoušků. Vlastně jsme díky soutěži objevili mnoho nových tváří blogerského světa. Jen jsem seděla za počítačem a podivovala jsem se nad tím, proč najednou taková pravidla. Rozhodla jsem se, že pro letošní ročník odmítám pro kohokoliv hlasovat. Prostě jsem věděla, že se do finále dostanou samé známé tváře.

Včerejší finálový večer se vysílal v televizi a já si řekla, že se tedy alespoň podívám na předávání cen. Samozřejmě jak jsem si myslela, všechny kategorie byly obsazeny známými tvářemi. Ovšem ještě větší překvapení bylo to, že tam byli všichni, kteří natáčí na youtube. Nejsem si vědoma, že byl nominován někdo, kdo se věnuje pouze blogu. Takže vlastně ti, pro které původně tato soutěž byla vytvořena, nakonec nominováni ani nebyli. Všichni, kteří tam byli, natáčejí na youtube. Žádný známější bloger se tam neobjevil (pouze Anie Songe a My Cooking Diary). To na mě nakonec působilo tak, že lidé jsou v dnešní době líní číst a raději se podívají na video.

Samozřejmě se zde našli i ti, co natáčí na youtube a cenu si zasloužili. Nechci, aby zde vypadalo, že kritizuji ty, kteří na youtube natáčí. Jen mi prostě jde o princip toho, proč vlastně tahle soutěž vznikla. Všimla jsem si, že letos nebyla ve finále ani Tereza in Oslo. Ta by byla mezi nimi jediná, která se přímo blogování věnuje.

Kategorie v soutěži byly také zvláštní. Přišlo mi, že ani vítězové nevěděli, za co vlastně tu cenu vyhráli. Většina starých kategorií se vymazala a daly se nějaké nesmyslné, o kterých doteď nic nevím.

Velké překvapení pro mě přišlo na konci vysílání, kdy si fanoušci měli jít stoupnout k pódiu. V této části stáli pouze děti a mně to v tu chvíli tak nějak došlo. Naši scénu, tedy blogerskou, kde se věnujeme spíše psaní, sledují většinou lidé, kteří mají alespoň nad 17 let. Jsou dle mého názoru vyspělejší. Youtube scénu sledují děti pod 13, tudíž je jasné, že celou takovou soutěž ovládnou jen youtubeři.

Nikdy jsem se do těchto velkých soutěžích nezapojovala a vlastně bych ani nechtěla. Vše už záleží jen na tom, jak moc hlasování propagujete. Blogerka roku byla o talentech. Czech social awards byla většinou o počtu dětí, kteří hlasovali. Raději se zapojím do malých soutěží, které se blogování opravdu věnují.

Jaký názor na nové Czech Social Awards máte vy?

8 komentářů

Za těch pár měsíců, co jsem nenapsala žádný článek a nezveřejnila skoro žádnou fotku na instagramu, se stalo spoustu věcí. A já mám obrovskou radost, že jsem se konečně v klidu posadila k počítači a můžu vám povyprávět, co všechno se za těch pár měsíců změnilo.

V první řadě jste si určitě všimli, že se změnil vzhled blogu a doména. Po několika letech blogování jsem si řekla, že by se hodila vlastní doména. Nad názvem jsem přemýšlela delší dobu a nakonec jsem zhodnotila, že se ke mně hodí právě Woodnote. A proč zrovna Woodnote? Je to označení pro zvuky lesa a já se právě nejraději zdržuji v přírodě, kde je klid a jen si tak jsem, přemýšlím. Mé články jsou většinou o mých myšlenkách, fotky jsou většinou z přírody a tak je to zároveň blog, u kterého si odpočinete a nahlédnete do mé hlavy - a po přečtení mi zde zanecháte i vás názor.

Když už jsem byla u změny domény, rozhodla jsem se, že by to chtělo i nový vzhled. Vybrala jsem si tento s lososovou barvou, ke které se skvělé hodí fotky, které dávám do hnědého filtru. Se vzhledem jsem ohromně spokojená a tahle lososová barva se mi moc líbí. Tak trochu mi připomíná můj maturitní ples, na kterém jsem měla šaty v této barvě.

Další novinka na mém blogu je mé portfolio, které najdete v rubrice O mně. Již na střední škole nás učili, že je dobré portfolio mít, a protože mě baví tvořit webové stránky, vytvořila jsem si stránky právě s mým portfoliem. Toto portfolio najdete na doméně sarcopy.cz. Vlastně jsem díky spolupracím zjistila, že na mém blogu se o mých koníčcích a dovednostech firmy či zájemci o spolupráci moc nedozvědí. A portfolio je skvělé řešení. :)

Poslední novinka se již netýká blogu, ale mého bydlení. Na konci září jsem si pobalila většinu svých věcí a odjela vstříc novým zážitkům do Prahy. Bydlení s Ondrou je krásný. Stará se o mě jako o princeznu, vaří mi a zvládá moje změny nálad. Tímto mu za všechno děkuji a vážím si toho, i když jsem občas protivná.

Možná si ještě říkáte, proč vlastně bydlím v Praze. Je to kvůli studiu. Přijímačky na Univerzitu Karlovu mi vyšly a já jsem se dostala na obor Informační studia a knihovnictví. Vlastně pokračuji v tom, co jsem studovala na střední škole. Na vysoké jsem spokojená, předměty mě baví, ovšem uvidíme, jak bude probíhat zkouškové období. To už budu určitě mluvit jinak.

Ráda bych zde ještě zmínila takové malé překvapení, které jsem zjistila v závěru týdne. Dostala jsem se do TOP 4 v soutěži Knižní bloger roku. Pokud máte zájem podpořit mě, nebo někoho jiného, hlasovat můžete ZDE. Pro mě to bylo obrovské překvapení a mockrát děkuji za nominaci!

A jaké novinky jsou u vás? Jsem moc ráda, že jsem se opět k blogu vrátila a doufám, že se brzy potkáme u nového článku. Chybělo mi to. :)

No komentářů

1 komentářů

Šárka / 20

Kontaktovat mě můžeš na

Sledovat přes e-mail

Kolik vás tu už bylo

Štítky

Moji čtenáři