Co se děje?

by - prosince 06, 2017

Nový vzhled blogu a moje neaktivita. Proč vlastně?

Jako první bych začala neaktivitou. V posledních měsících se toho sešlo tolik, že jsem nevěděla, co mám dělat dřív. Moje zdravotní problémy se nezlepšily a následující týden po předchozím článku jsem skončila opět v nemocnici. Večer mě chytly takové bolesti, že jsem se nemohla hnout, nemohla jsem vstát a byla jsem v křečích. Nakonec mi táta zavolal sanitku. Byla to moje první jízda sanitkou a sanitáři se o mě hezky postarali. Snažili se mě uklidnit a povídali si se mnou. Jakmile mi kapačka začala v sanitce zabírat, cítila jsem úlevu. Konečně mě po dlouhé době nic nebolelo. Bohužel po příjezdu do Chebské nemocnice mě čekalo v ordinaci překvapení. Paní doktorka mě ani nepozdravila a hned na mě začala křičet, jak si dovoluji zavolat si sanitku. Co kdyby se náhodou někdo dusil a kvůli mě zemřel. V tuto chvíli jsem neměla slov, byla jsem tam sama a nevěděla jsem, jak na to reagovat. Radši jsem mlčela a nechala ji, aby mě vyšetřila. Nakonec mi dali ještě jednu kapačku a poté mi řekli, ať zavolám někomu, kdo mě odveze. Co se vyřešilo? Vlastně nic, jen si mám prý zajít k jinému lékaři.
Druhý den jsme si udělali další výlet. Tentokrát do nemocnice ve Varech. Tam už na mě byli milejší a paní doktorka nám trochu i pomohla. Bohužel vyšetření mi v pátek udělat nemohli, a tak jsem musela být celý víkend na práškách proti bolesti. 
Od pondělí se to naštěstí začalo konečně trochu řešit. Tedy... Ze začátku si mě doktoři kopali jako míč, než se dohodli, kdo mi to vyšetření udělá...
A jak to vše dopadlo? Teď sedím na intru, nemám žádné potíže a jsem už zdravá (ťuk ťuk). Jediné potíže které teď mám, jsou spíše psychické. Nehrozte se, není to nic vážného, jen po těch všech bolestech, které jsem si prožila, mám strach. Jakmile cítím nějakou bolest v těch místech, se kterými byli takové problémy, začínám se bát a chytá mě panika. Proto piju bylinkové čaje na uklidnění a ty mi celkem pomáhají.
Po těchto zkušenost jsem si také konečně udělala názor na některé lékaře. Chebskou nemocnici bych nikomu nikdy nedoporučila, chovají se k vám jako ke kusu hadru a ani nemají zájem vám pomoci. Také mě mrzí, že každý doktor, za kterým jsem byla, měl takový problém mi udělat jedno vyšetření, které by ukázalo, co mi vlastně je. Prosila jsem asi 4 doktory, ale až ten pátý mi pomohl. Bohužel, nedá se nic dělat.

Druhý důvod mé neaktivity je škola. Díky tomu, že jsem několikrát marodila, mám hodně zameškáno. Všechno to musím dohánět, navíc se musím učit na maturitu a já nestíhám. Nevím, co mám dělat dřív. Jestli se soustředit na písemky, které mě čekají teď, nebo se soustředit na maturitu, která je hodně důležitá a mám tam spoustu věcí na učení. Šílím z toho, ale snažím se to zvládnout.

A proč jsem změnila vzhled blogu? Chtěla jsem změnu. Starý vzhled tu byl příliš dlouho a už mě nebavil. Po těch všech překážkách, které mě potkali v těchto měsících, jsem to potřebovala. Potřebovala jsem něco změnit, tvořit. Trochu jsem si pohrála se vzhledem, vsadila na minimalismus a vzniklo z toho tohle. A musím říct, že jsem spokojená. Přece jenom jsem se za ty tři roky trochu posunula, změnila a přesně tohle potřeboval i vzhled blogu.
Doufám, že si na nový vzhled zvyknete a moc mi ho nezkritizujete. 

You May Also Like

3 komentářů

  1. Blog vyzera super, ja osobne som za jednoduchsi dizajn!
    Je mi luto ake si mala skusenosti s lekarmi, bohuzial to neni len jedna nemocnica ale pristup vacsiny lekarov nielen v cechach ale aj v inych krajinach.
    Ja so vazne chora nikdy nebola, prvy krat som bola v nemocnici na porod mojho syna a tam naozaj zistis co vlastne si - produkt ktory si posuvaju po vyrobnej linke. Nerespektuju cloveka ako individualnu bytost, len ako zaznam na karte pri ktorom si odskrkaju co potrebuju, nadopuju ta cim chcu a posuvaju dalej. Nedajboze ak mas predstavu o tom ake lekarske zakroky si prajes a neprajes, to na teba pozeraju ci si TY studovala medicinu ze mas pravo im diktovat podmienky. Pritom je to tvoje zakladne ludske pravo.
    Jedinu pozitivnu skusenost som mala so sukromnou nemocnicou, ked som bola hospitalizovana pred pol rokom kvoli infekcnej reakcii. Personal 100% zlaty a ochotny.
    Este jedna vec - vela ludi berie lekarsku starostlist ako samozrejmost. Ja zijem na Cypre kde nemame zakladny zdravotny system a ak sa nekvalifikujes na zlacnene zakladne poistenie tak si musis platit sukromne zdravotne. V porovnani s miestnymi lekarmi su ti nasi Slovenski a Ceski totalna spicka.

    Drzim palce s maturitou!

    Lucia

    OdpovědětVymazat
  2. S těma namocnicema je to děs :( Doufám, že budeš v pořádku a bolesti brzy přestanou! ♥ Vzhled se mi líbí moc :) a k matuře - ještě je čas ;) uč se na písemky co jsi zameškala a na maturu začínej až tak 2 měsíce předem, ale je lepší už mít přečtenou povinnou četbu :)

    WantBeFitM

    OdpovědětVymazat
  3. Tak ti přeji, ať už je vše v pořádku :).. a k té doktorce? Jak jsi mohla asi vědět, že to není nic vážného, když jsi se ani nemohla hnout? Nechápu takový přístup, výžně ne..

    OdpovědětVymazat

Děkuji za vaše komentáře, dělají mi neuvěřitelnou radost! :)